Základní škola, Jičín, Husova 170

 

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

(příloha Školního řádu Základní školy, Jičín, Husova 170)

 

Tento dokument vznikl ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb.("Školský zákon") a vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb.,o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky a vyhlášky MŠMT č.73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.

 

Obsah:

            1.   Obecná ustanovení

            2.   Pravidla hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

            3.   Stupně hodnocení a jejich charakteristika, předem stanovená kritéria

            4.   Komisionální a opravné zkoušky

            5.   Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných

            6.   Způsob získávání podkladů pro hodnocení

            7.   Závěrečná ustanovení

 

1.      Obecná ustanovení

 

         Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat výpis z vysvědčení.

         Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm

         (dále jen „klasifikace“).

         V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení obsahující informace o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon. V pátém  a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

 

2.      Pravidla hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

 

2.1.   a) jednoznačnost a srozumitelnost  

         b) měřitelnost podle předem stanovených kritérií

         c) věcnost

         d) všestrannost

2.2.   Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů. Hodnocení musí být pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. 

 

3.      Stupně hodnocení a jejich charakteristika, předem stanovená kritéria

 

3.1.   Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: 

         a) 1 – velmi dobré

         b) 2 – uspokojivé

         c) 3 – neuspokojivé

         Stupeň hodnocení z chování navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, případně s dalšími vyučujícími. O uděleném stupni z chování rozhoduje ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Při hodnocení chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K uděleným kázeňským opatřením (viz. bod 3.8.) se přihlíží pouze tehdy, jestliže byla tato opatření neúčinná. 

 

         Obecné zásady pro uplatnění jednotlivých stupňů při hodnocení chování:

         a) chování velmi dobré – žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu, méně závažných přestupků se dopouští ojediněle, je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit,

         b) chování uspokojivé – žák se chová v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu, opakovaně se dopouští méně závažných přestupků nebo pravidla poruší závažně, jeho přestupky se přes udělená kázeňská opatření opakují, narušuje výchovně vzdělávací činnosti školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob, podniká slovní útoky vůči pracovníkům školy,     

         c) chování neuspokojivé – žák se chová v příkrém rozporu s pravidly slušného chování, dopouští se natolik závažných přestupků nebo provinění proti školnímu řádu, že je jimi vážně ohrožena výchovně vzdělávací činnost školy, přes udělená kázeňská opatření se dopouští dalších přestupků, podniká hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky vůči žákům a pracovníkům školy.

 

3.2.   Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných vyučovacích předmětech se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 

         a) 1 – výborný

         b) 2 – chvalitebný

         c) 3 – dobrý

         d) 4 – dostatečný

         e) 5 – nedostatečný

 

3.3.   Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 3.1. a 3.2.

         U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

         Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

 

3.4.   Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: 

         a) prospěl(a) s vyznamenáním

         b) prospěl(a)

         c) neprospěl(a)

         Žák je hodnocen stupněm:

         a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených učebním plánem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených učebním plánem není vyšší než 1,50 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré.

         b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených učebním plánem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením

         c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených učebním plánem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením

 

 

3.5.   Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: 

         a) pracoval(a) úspěšně

         b) pracoval(a)

 

3.6.   Při hodnocení žáků, kteří nejsou občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se přihlédne k dosažené úrovni znalosti českého jazyka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy přihlédne k možnostem dosažení výsledků vzdělávání žáka.

 

3.7.   Výstupní hodnocení

         Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

         Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich

         základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění.

 

         V posledním roce plnění povinné školní docházky vypracuje třídní učitel o žákovi výstupní hodnocení. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vypracuje třídní učitel výstupní hodnocení o žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání na střední škole. Výstupní hodnocení obsahuje vyjádření o:

         a) dosažené úrovni vzdělání

         b) možnostech žáka a jeho nadání

         c) předpokladech pro další vzdělávání nebo uplatnění žáka

         d) chování žáka v průběhu povinné školní docházky

         e) dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka.

 

S textem výstupního hodnocení žáka má právo seznámit se jeho zákonný zástupce.

 

3.8.   Výchovná opatření

         Pochvaly

         Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. 

         Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo déletrvající úspěšnou práci.

         Kázeňská opatření

         Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení uložit žákovi:

         a) napomenutí třídního učitele

         b) důtku třídního učitele

         c) důtku ředitele školy

         Uložení důtky třídního učitele oznámí třídní učitel neprodleně řediteli školy. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

 

3.9.   Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

         Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do dokumentace školy v systému „Bakalář“.

 

4.      Komisionální a opravné zkoušky

 

Postup do vyššího ročníku

4.1.   Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který v rámci 2. stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěchtohoto žáka. 

4.2.   Nelze-li žáka hodnotit na konci 1. pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za 1. pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možno hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 

4.3.   Nelze-li žáka hodnotit na konci 2. pololetí, určí ředitel školy pro jeho  hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za 2. pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popř. znovu 9. ročník. 

4.4.   Žák, který splnil povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci 2. pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní   školy již jednou ročník opakoval, tomuto žákovi může ředitel školy na žádost zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

4.5.   Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci 2. pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. 

Odvolání proti klasifikaci

4.6.   Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci 1. nebo 2. pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, požádá zákonný zástupce krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.  

Komisionální a opravné zkoušky

4.7.   Opravné zkoušky konají: 

         - žáci, kteří neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů a zároveň dosudneopakovali ročník na daném stupni základní školy,

         -  žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů.

         Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

4.8.   Opravné zkoušky se konají  do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální (pro složení  a činnost komise platí ustanovení bodu 4.9).

         Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se nedostaví k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez odůvodněné omluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm nedostatečný.

         Nemůže-li se žák ze závažných důvodů  (zejména zdravotních) dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek nejpozději  do 15. září následujícího školního roku; do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku.

4.9.   Podmínky platné pro komisionální přezkoušení :

         - komisi jmenuje ředitel školy, v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad (v odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálním přezkoušení podle bodu 4.6. na jiné základní škole, zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor)

         - komise je tříčlenná a tvoří ji :

         a) předseda, kterým je ředitel školy nebo jím pověřený učitel

         b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu

         c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti

         - výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení

         - výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním a je vyjádřen stupněm prospěchu podle bodu 3.2.

         - ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka, v případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se vydá žákovi nové vysvědčení

         - o přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy

         - žák může v jednom dni vykonat pouze jedno přezkoušení, není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, je stanoven nový termín přezkoušení

         - obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se vzdělávacím programem školy

         - vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku

 

5.      Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných

 

5.1.   Pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou v případě potřeby vypracovány individuální plány, které mají charakter smlouvy mezi  školou, žákem a zákonnými zástupci žáka.  

5.2.   U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (osoby se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním) se při jejich hodnocení vždy přihlíží k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení odborných vyšetření žáků.  

5.3.   Při zjišťování výsledků vzdělávání volí učitel takové formy a druhy, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá postižení nebo znevýhodnění vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. 

5.4.   Vyučující klade důraz na takové druhy projevu, ve kterých má žák předpoklady podávat lepší výkony. 

5.5.   Hodnocení je vždy provázeno vyjádřením o pozitivních stránkách výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. 

5.6.   Žákům, kteří jsou odborným pracovištěm zařazeni do skupiny žáků se specifickými potřebami, je nezbytné věnovat speciální péči a pozornost po celou dobu jejich školní docházky. 

5.7.   Ostatním žákům je vhodnou formou vysvětlena podstata individuálního přístupu a způsob hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. 

5.8.   Ředitel školy může mimořádně nadaného žáka na žádost zákonného zástupce přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předešlého ročníku. Podmínkou je vykonání zkoušek z učiva neabsolvovaného ročníku. 

 

6.      Způsob získávání podkladů pro hodnocení

 

6.1.   Při celkové klasifikaci žáka přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem a k dalším závažným okolnostem. Při hodnocení jsou zachovávány pedagogické zásady, např.:

- učitelé neklasifikují žáky ihned po návratu do školy po nepřítomnosti

- účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit žáka ve vztahu k očekávaným výstupům

- učitel klasifikuje jen probrané a procvičené učivo

6.2.   Podklady pro hodnocení získávají vyučující zejména:

- průběžným sledováním práce žáka

- sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování

- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové…)

- kontrolními písemnými pracemi

- analýzou výsledků různých činností žáků

- konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i s psychologickými

a zdravotnickými pracovníky

6.3.   Při určování stupně prospěchu se v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal.

6.4.   Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Individuální přezkušování v kabinetech není vhodné.  

6.5.   Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje. Žák má právo na sebehodnocení. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky nebo notýsku - současně se sdělováním známek žákům. 

6.6.   Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

6.7.   O termínu čtvrtletních a srovnávacích pracích informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

6.8.   Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

6.9.   Do pedagogické dokumentace a systému „Bakalář“ jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů za pololetí, udělená výchovná opatřená čtvrtletně a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole průběžně. 

6.10. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn.  

6.11. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě.

6.12. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do systému „Bakalář“ a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. 

6.13. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí přehledem známek v žákovské knížce nebo kdykoliv o to zákonný zástupce žáka požádá. 

6.14. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách a pravidelných konzultačních odpoledních, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit do školy v určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány zástupcům žáka.

6.15. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje zákonného zástupce žáka vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.

6.16. Pokud je klasifikace žáka stanovena i na základě čtvrtletních a srovnávacích  pracích, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. října dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům žáka.

6.17. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

 

7.      Závěrečná ustanovení

 

7.1.   Každý žák, učitel i zákonný zástupce žáka má  právo vznést návrh na doplnění nebo změnu, která vstoupí v platnost až po projednání a následném schválení Školskou radou.

7.2.   Tento  dokument  byl  schválen  podle § 168, odst. 1)d zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále "školský zákon") Školskou  radou Základní školy, Jičín, Husova 170 dne 7.12.2005.

7.3.   Pravidla hodnocení žáků jsou přílohou Školního řádu Základní školy, Jičín, Husova 170 a vstupují v platnost společně s ním 8.12.2005.

7.4.   Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou zveřejněna na internetové stránce školy www.2zsjc.cz a jsou k dispozici na ředitelství školy.

 

 

 

 

Mgr. JIndřich Tryzna

ředitel školy